Radosti, jak si Tě přivolat?

Radost.

Co pro Vás znamená radost? Co se Vám vybaví, když se řekne slovo radost? Co to s Vámi dělá?

Radost je jedna z primárních emocí. Emoce, kterou je příjemné zažívat. Emoce, které není nikdy dost. A pokud je jí dost a je součástí našich všedních dní,  může se přerodit až do trvalého pocitu štěstí. A kdo z nás neusiluje o trvalý pocit štěstí? Je to jedna z podstat naší lidské rasy. Jít za štěstím. Jít za spokojeností. Jít za pocitem pohody.

Dobrá zpráva je, že pocitu radosti můžeme jít naproti. A nemyslím tím jít si pro ní jen skrz vnější okolnosti. Záviset na něčem z vnějšku. Čekat, že přijde až po dosažení "něčeho". Je to mnohem jednodušší.

Každý máme k dispozici vnitřní databanku emocí a záleží jen na nás, kterou si půjdeme vybrat.

Zvu Vás k malému experimentu.

Věnujte si chvilku a pojďte si zavnímat sílu slova Radost. Jednoduše. Vyslovte ho. Nahlas. Ano, nahlas. Přimlouvám se za to. Co říkáme nahlas, má mnohonásobně větší sílu než v duchu vyslovené. Schválně, zkuste ten rozdíl. Radost v duchu. Radost nahlas. Slovo klidně několikrát zopakujte. Užijte si to.

Dovolte si zavřít oči a zavnímat, co se s Vámi děje. Zkuste plně prožít účinek právě vysloveného slova. Dovolte si zavnímat všechny detaily ve Vašem prožívání.

  • Co cítíte? Kde v těle tuto emoci cítíte?
  • Jak Vám je? Vnímáte nějaký rozdíl?
  • Jak se tváříte?
  • Co vidíte ve svých vnitřních obrazech?


Když jsem si to vyzkoušela já, okamžitě se mi změnil výraz ve tváři. Ve vteřině se proměnil v zasněně usmívající se. Oči se přirozeně zavřely a já se přesunula do pocitu blaženosti. Na pár vteřin jsem se plně ponořila do přítomného okamžiku. Mé tělo se uvolnilo, sesunulo se do pohodlného sedu a jen tak v něm spočinulo.

Mé bohatství, truhla vnitřního světa se právě otevřela. A začlo promítání. Nabíhaly mi obrazy  radostných momentů. Vnímala jsem znovu vše, co jsem v ten okamžik v minulosti prožívala. Vůně, hlasy, pocity. Vše se mi v detailech vybavovalo. Zpřítomnilo se. 

A co se ještě stalo? Otevřela jsem oči a před sebou uviděla muže. Smál se pro sebe. Jako já. Říkám si, ten si asi také otevřel truhlu své vnitřní radosti a zahájil promítání:). Další efekt. Najednou vidím kolem sebe to hezké, to radostné.

Jsou to takové naše filmy, ke kterým máme přístup jen my. Naše osobní vlastnictví radosti. Naše truhla radosti. Každý jí máme a můžeme jí kdykoliv otevírat. Stačí si na ni jen vzpomenout. Je tu pro nás.


Čím si jí naplníme je jen na nás. Já si do ní vědomě vkládám každý hezký moment, který během dne zažiji. Tyto poklady z truhly pak tahám dle libosti. Nejčastěji to dělám večer před spaním. Promítám si radosté obrázky z uplynulého dne. I s dětmi. A že mě jejich poklady někdy opravdu pobaví :).

Navíc, mozek funguje převážně v symbolech. Holduje obrazům. Reaguje na obrazy tak, jako bysme v nich opravdu byli. Lusknutím prstu se tak můžeme přenést například na pláž se západem slunce a zažívat podobné pocity jako bychom tam opravdu byli.

Často slýchám "když mě vizualizace moc nejdou". Dobré je si však říci, "ZATÍM mi nejdou". Předpoklady k tomu totiž máme, jde jen o to tuto schopnost rozvíjet. Mozek to umí přirozeně. Můžete začít například výše popsaným experimentem. Uvidíte, jak rychle a přirozeně se Vám tato schopnost rozvine.

Pouhé slovo zdá se. Je to však oblečená emoce do kostýmu písmen. A jak jednoduše a samy se do ni můžeme obléci. I těch pár vteřin v novém kostýmu je osvěžujících.

Mimojiné. I koučink otevírá přístup k truhle s Vašimi poklady. Kromě pokladu radosti se vydává na cestu za poklady našich úspěchů, našich silných stránek,  za poklady pro nás těch nejlepších řešení. S vedením kouče A mě nesmírně baví být u toho. Pokud cítíte chuť objevovat, napište a domluvíme si setkání. Více o mém přístupu zde.

* Přeji mnoho úsměvů na tváři *